Policie dorazí, odeženou je z tvého pokoje. Sundají tvé tělo dolů z lana a položí tě na lehátko.Přikryjí vaše tělo a jdou ven. Nic není jako dřív. Dva týdny uplynuly a tvoje máma pořád zírá z okna více než polovinu dne.. Tvoje sestra ještě nechodí do školy.Tvůj táta musí chodit do práce aby zaplatil všechny účty a tvůj pohřeb.Potom najdou sílu jít do tvého pokoje.Tvůj pokoj nebyl otevřený po několik měsíců …Provaz stále leží na podlaze, a video kamera je stále položená na stole.Nikdy se neodváží podívat na video. Pomalu zvednou lano a vyhodí ho. Tvoje máma má slzy v očích. Převlečou ti postel. Jak to dělávaly každé ráno co jsi odešla do školy. Tvoje postel byla ustlaná, a tvůj pokoj čistý. Zavřeli dveře, a zavřené zustaly.. Myslel sis že se nikdo nestaral, že si tě nikdo nevšímá…. Tvé město nikdy nebude stejné. Jeden člověk je pryč. Speciální člověk který si myslel že se nikdo nestará.Všichni se starali. Přísahám. starali se, a vždy budou. Milovali jsme tě, a nezaleži na tom co se stalo, vždycky tě milovat budem.